Talanka | Pláž - Dvacátá první kapitola

"Doufám, že už máš zabaleno."

Luke stál v honosné hale Neverlandského ranče a nepříjemně se rozhlížel. Bylo vidět, že se mu nelíbí to, co vidí.

"Nějak jsem si neměla moc co zabalit. Nedali jste mi příležitost."

Cítila se báječně. Měla sil na rozdávání. Na včerejší hádku s Michaelem raději nemyslela...

"Chci všem o nás říct."

"Ale já nechci. Takhle mi to vyhovuje."

"Ale proč? Řekni mi co ti na tom vyhovuje? Skrývat se. Předstírat co? Že se navzájem nenávidíme? Miluji tě a chci o tom říct celému světu!"

"Jenže celý svět nás chtěl zničit a já chci, aby to zatím zůstalo jen mezi námi. Hýčkat si naši lásku. Ne to všude vytroubit. A navíc – Becky s Lukem by mi to neodpustili."

Posměšně si odfrkl: "Jasně. Ti tvoji kamarádi. Chceš mít v posteli pořád teplo, co?"

Zírala. Musel být rozčilený mnohem víc, než dával najevo, protože nikdy nemyslela, že ho takhle někdy uslyší mluvit.

"Já jsem tě varovala. Říkala jsem ti, že jsem zlá holka."

A pak odešla, a už s ním nemluvila. Dům byl dost veliký na to, aby se v něm mohla schovat. A nyní stál rozpačitě opodál a sledoval, jak se s batůžkem na zádech chystá k odchodu. Váhavě udělal několik kroků směrem k ní. Nezaváhala a objala ho. Pevně ji k sobě přitiskl.

"Omlouvám se." Zašeptal jí do ucha. "Buď na sebe opatrná. Slib mi, že dáš o sobě vědět."

Přikývla a raději se otočila k nesouhlasně se tvářícímu Lukovi, aby se na místě nerozplakala.

            Cestu strávili mlčky. Claire se dívala z okýnka a přemýšlela, kdy a jak se příště s Michaelem uvidí, aby to nevypadalo přespříliš nápadně. Když se za nimi zabouchly dveře bytu, překvapeně se na Luka otočila.

"Becky tu není?"

"Je v práci."

Měl v očích podivnou zvířecí žádostivost, která ji donutila podvědomě několik kroků ucouvnout. Nesmlouvavě ji ale chytil za ruku, přitáhl k sobě a tvrdě políbil na rty. Trochu se od něj odtáhla.

"Ne."

Nedbal však, přirazil ji ke zdi, vyhrnul sukni, roztrhl kalhotky a vnikl do ní. Nejdříve se bránila, ale nakonec se podvolila jeho dravosti. Když skončil, rozplakala se. Cítila se neskutečně ponížená, zneužitá a všechno jí přišlo neskutečně líto, před očima Michaelovu tvář. Luke si zapnul kalhoty a bez jediného slova odešel. Stáhla se sebe veškeré oblečení, nacpala ho do koše, a pak si vlezla do sprchy, kde se ze sebe hodinu snažila všechno smýt.

            "Ty si začala s oslavou návratu domů mezi smrtelníky beze mne?"

Beckyny čené oči zkoumavě přejely po kamarádce, která se na zemi tulila k lahvi vodky a lehce se usmívala.

Celým bytem duněla Michaelova hudba.

"Tak nějak jsem si tu s kamarádkou vodkou zbyla. A rozhodla jsem se, že skončím s nadací a vrátím se do nemocnice."

"Co se stalo?"

"Nic. Co by se mělo stát? Jen už mne to nebaví. To se stává."

"Jenže tobě se tohle nestává. A vrátit se mezi normální lidi nemůžeš. Si strašně moc známá."

"Změním si účes, jméno..."

Vzala jí vodku z ruky a napila se "Opilecké žvásty. A vypni toho Jacksona, jenom si ubližuješ."

"Jmenuje se Michael."

Ale neobratně se zvedla a hudbu opravdu vypnula.

            Bála se jít do kanceláře. Bála se, co Luke udělá. A zjistila, že se bála oprávněně. Jen se za ní zavřeli dveře, přitiskl se k ní.

"Minule to bylo fajn, pojď si to zopakovat."

"Nešahej na mě."

"Jinak co? Udáš mne na policajty? Pošleš na mě Wacko Jacka? Nebuď směšná. Vím, že se ti to líbilo."

Vsunul jí ruku pod tričko a Claire se začala opravdu bát. Pokusila se couvnout, ale zakopla o odpadkový koš a zřítila se na zem. Cítila, že se uhodila do hlavy a měla pocit, že jí po krku teče krev. Luke ale využil situace a lehl si na ni.

"Ne!"

"Neřvi, nikdo tě stejně neuslyší. Notak. Uvolni se trochu."

"Krucinál, Luku, říkala jsem sbalit, ne znásilnit, ty kreténe!"

Nad nimi stála Becky s rukama v bocích, ale netvářila se, že by ji výjev nějak překvapil. Po jejím zásahu se opravdu stáhl. Claire tekly po tvářích tekly slzy a nevěřícně zírala na dva lidi, které pokládala za přátele.

"Vy jste se na mně domluvili!"

"Neprožívej to tak. Nic se nestalo."

"Nestalo?! On," ukázala prstem na Luka, který žvýkal žvýkačku a tvářil se, jakoby se ho celá věc netýkala "mne minule znásilnil a teď by to udělal znovu, na tvůj popud!"

"Hej, minule jsem tě neznásilnil. Sama ses mi nabídla."

"Kruci, já... zatraceně!"

Popadla ze země svůj batoh a vyběhla z kanceláře pryč. Pak mávla na taxík a vyslovila jméno jediného místa, které jí momentálně přišlo jako jediné vhodné, kde by na světě mohla být. Neverland. Vůbec netušila, jestli není Michael pryč, jestli ji pustí dovnitř.