Protivné zvonění budíku mi přišlo jako zlý sen. Cedrik už v pokoj nebyl, ale asi mi ho, starostlivě, natáhl. Omámeně jsem se vypotácela z postele s jasným rozhodnutím, že s Patrickem končím. Pohled do zdrcadla mne utvrdil

 Potichu jsem se vkradla do bytu, abych nevzbudila Cedrika, ale zbytečně, protože ten stejně

 "Nevolal mi někdo?"

"Jocelyn, vstávej."

Ach jo, já ten jeho hlas miluju. Usmála jsem se a otevřela oči. Jenže místo Cedrikova úsměvu jsem se setkala se Cedrikovým rozhněvaným šklebem.

Dobře, možná jsem trochu moc pila, ale promoce se zapít musí, ne? A Cedrik v mojí posteli
taky nevypadal špatně. Co vypadalo špatně byl jeho provinilý výraz. Jen doufám, že za to nemohl můj
výkon, ale spíš pocit, že s kamarádkama se prostě nespí. No co, občas se přihodí. Obrnila jsem se
trpělivostí a rychle se oblékla.
"Nemusíš na mne koukat takhle, skoro nic se nestalo.

Stála jsem v obchodě s kazetami a zírala na jeho tvář. Byla trochu jinačí, než jsem si ji pamatovala, ale byla to jeho tvář a byla nádherná. Na kazetě bylo napsáno Bad a Michael byl na ní v černém, koženém oblečku. No, alespoň to jako kůže vypadalo, protože o oblečení nevím skoro nic. Podívala jsem se na cenu a nervózně

Nejraději bych nešla ani na oběd. Když jsem procházela uličkou s jídelním tácem, slyšela jsem tlumené pochechtávání a cítila na sobě pohledy ostatních. Jak jde o drby, je naše škola přeborník v rychlosti šíření informací. Sklopila

 Pohled na hodinky mne donutil zaúpět nahlas. Už sem  měla být dávno někde jinde. Přesněji řečeno v posluchárně o tři budovy dál.  Donutila jsem své bolavé nohy rozeběhnout se. Prudce jsem zatočila za roh a zvedla hlavu právě včas. Přímo přede mnou šel obrovský černoch.