Opět zanechala spícího Biffa samotného. Tentokrát ale bez požáru. Dokonce mu nechala všechny jeho finance. Přeci jen – zachránil jí život. A to se nezapomíná. Doufala, že je David ještě naživu.
Kdyby se na ni někdo podíval, nevěřil by, že ta osůbka,
Nakonec to byla HMS Indefatigable. Pokud se nic nezměnilo, byla to šťastná loď, kde kapitán netýral zbytečně posádku a podle toho cepoval i své důstojníky. Naštěstí mu pár lodníků chybělo, a tak ji bez okolků přijal. Nikdo se nepozastavil nad jejím vzhledem. A tak El přijala
David se už o Elizabeth strachoval. Vyčítal si, že ji nechal jít ven samotnou. Sice byl bílý den, ale možná se tím někdo nedal odradit a něco jí provedl. Zlé řeči k ní vedl vlastně z opatrnosti. Nevěděl, kdo byl onen Richard, jehož nechala pohřbít, ale jeho smrt
Na pohřbu byla jen Elizabeth a David, který se od ní nehnul na krok. Mlčky hleděli na dřevěnou rakev, kterou pomocníci hrobníka opatrně spouštěli do chladné země. Elizabeth se snažila neplakat, ale nešlo to. Slzy jí němě kapaly z očí, razily si cestičku po hladké tvářil Možná měla nechat napsat na náhrobek něco hlubokomyslného, ale přišlo jí to přespříliš laciné, proto tam stálo jen
Probudilo ji švitoření ptáků. Okno Richardova pokoje vedlo rovnou do malé zahrady. První paprsky slunce zalily Richardovo tělo zlatavým světlem. Zálibně po něm přejížděla prsty. S hrůzou pozorovala obrovské
"Proboha, co se ti stalo?"
"Kurva, už podruhý za krátkou dobu slyšim odvolávání se na boha. Bůh neexistuje, tak se s tim už zatraceně smiř."
David seděl na staré dřevěné
Uběhlo pár měsíců. Nikdo by netušil, že ta divoká dívka, které se začalo po městě přezdívat Krásná Uherka ještě nedávno sloužila na moři, její myšlenky byly počestné a myslela si, že ctí a láskou nejdál dojde. Užívala si, kradla, spala s muži, kteří se jí líbili. Byla známá
Portsmouth. Její bývalý domov. Doufala, že přistanou v přístavu a bude moci utéct, ale její plány byly rychle zmařeny. Renown zůstala dál od přístavu a jen kapitán a pár lodníků vyjelo na břeh pro čerstvé zásoby. Neměli mnoho času na zbyt.
Tmavá noc.
Francouzská fregata pálila svými děli. Avšak marně. Netrvalo dlouho, a zručným námořníkům z Renown se ji podařilo zahákovat. Všichni se chystali vrhnout se na palubu. Stačil jen jeden jediný kapitánův rozkaz. Avšak ten jim však překazil plány.
"Všichni zůstanou na palubě!" zařval. "Pane, Estesi?"
"Ano,