"Proboha, Jocelyn, ty zase vypadáš. Probrečela si zase celou noc, co? A to jsi
Jenže Cedrik netrucoval. Zvědavá sousedka, s pusou otevřenou, když přede dveřmi uviděla slavnou hvězdu nám ochotně sdělila, že ten "roztomilý
"Joce, pojď s náma na pizzu."
Když se šel Cedrik osprchovat, rychle jsem na sebe natáhla tričko a cupitala k telefonu a vytočila dlouhé číslo.
Ten měsíc na Neverlandu utekl rychle. Až moc. A já stále nedokázala dát Michaelovi odpověď. Normálně se do všeho vrhám po hlavě, nekoukám
Myslela jsem si, že se přijde omluvit? Ano, myslela. Nicméně jsem si to myslela totálně špatně. Čekala jsem na něj asi do jedenácti do večera a nakonec usnula oblečená na posteli. Probudila mne sprcha. Co, sprcha. Potopa. Myslím, že být mi o pár let víc, tak mám nefalšovaný infarkt. Podle tmy všude okolo byla hluboká noc a já jsem stále ležela na posteli,
"Jocelyn, vstávej. No tak, ospalče."
Otočila jsem se na posteli. Už zase. Nešlo mi usnout. Hlavu jsem měla plnou neklidných myšlenek a tělo v jednom ohni ve vzpomínkách na jeho doteky. A Cedrika. Neměla jsem jediné právo to udělat,
Váleli jsme se tam v trávě jako dva blázni, zmáčení od rosy a vůbec nám to nevadilo. Najednou zvážněl. Možná jsem měla
Sam mne vysadil skoro až u domu a